Litovicko-Šárecký potok
Délka toku: 21,28 km
Plocha povodí: 62,9 km2
Přítoky: Jenečský, Zličínský, Řepský, Nebušický a Lysolajský potok
Správce toku: Hlavní město Praha zastoupené organizací Lesy hl. m. Prahy
Zajišťování a financování správy toku: Odbor ochrany prostředí MHMP
Údržba toku ve správě hl. m. Prahy: Lesy hl.m. Prahy
Složený název Litovicko-Šárecký upozorňuje na dvě části potoka. Litovickým potokem bývá nazývána jeho horní část, která vtéká do nádrže Džbán. Šáreckým potokem pak bývá označován dolní úsek toku pod nádrží.
Charakteristika povodí
Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá v Praze – Sedleci, v místech, kde končí Císařský ostrov. Litovicko-Šárecký potok nejprve protéká soustavou rybníků (Litovický, Kala, Břve, Strnad) a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny. Pod Ruzyňskou věznicí je tok v délce asi jednoho kilometru zatrubněn. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde je vodní tok zaříznut do tvrdých buližníkových hornin, v nichž vyrývá kaňonovité údolí a vytváří řadu kouzelných scenerií.
Před vtokem do Šáreckého údolí je na potoce postaveno vodní dílo Džbán, sloužící především pro rekreační účely. Voda z Litovicko-Šáreckého potoka byla využívána nejen k pohonu vodních mlýnů, ale i k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou. Historický systém zásobování je datován do doby panování Rudolfa II. Užitková voda byla přiváděna ze sedmi rybníků v Litovicích, Břvech, Chýni a Zličíně, odkud byla voda odváděna tzv. královskou strouhou do Libockého rybníka. Z rybníka byla vedena otevřeným umělým korytem po trase Veleslavín – Střešovice do čistící stanice a vodojemu ve Střešovicích, odkud pokračovala dřevěným potrubím až na Hrad.
Historické zmínky o povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Fauna a flóra
Litovicko – Šárecký potok je součástí největšího pražského přírodního parku Šárka – Lysolaje, který v sobě zahrnuje osm maloplošných chráněných území: Baba, Divoká Šárka, Dolní Šárka, Housle, Jenerálka, Nad mlýnem, Vizerka a Zlatnice. Dolní část potoka je význačná svým geologickým vznikem a geomorfologií. Pro území jsou typické skalní soutěsky v buližníku, na které jsou vázány nejrůznější druhy skalní flóry a fauny. Podél potoka rostou střemchy a jasany. Na jaře jsou na skalách velmi výrazné žlutě kvetoucí trsy tařice skalní, v soutěskách se zase vyskytují chladnomilná společenstva kapraďorostů.
Na některých lokalitách můžeme nalézt také druhově bohatá kostřavová společenstva s kavyly, smělkem štíhlým, modravcem tenkokvětým či česnekem chlumním. Na okrajích skal se vyskytuje křivatec český a rozrazil ladní. Na výslunných skalních stepích žije řada druhů stepních a lesostepních měkkýšů a hmyzu. Na chladném dně údolí pak žijí druhy horské. Fauna obratlovců je značně bohatá. V Šáreckém potoce je to například hrouzek obecný a plotice obecná, několik druhů obojživelníků i plazů včetně vzácné zmije obecné. Najdeme zde asi 80 druhů ptáků, z toho polovina je hnízdících, nejhojnější je pěnkava obecná, sýkora koňadra, pěnice černohlavá, budníček menší a ťuhýk obecný. Ze savců je hojný ježek západní, vyskytují se i drobné šelmy a liška obecná.
Rekreace
Dolní část potoka patří k nejkrásnějším pražským lokalitám. Celou oblastí prochází okružní červená turistická trasa, která vede kolem nádrže Džbán, přes Dolní Liboc, prochází Divokou Šárkou a Nebušicemi až do Dolní Šárky. Dále trasa pokračuje přes Podbabu, Hanspaulku do Vokovic a zpět na Džbán. Na trasu je možné se napojit prakticky kdekoli (např. konečná tramvají Divoká Šárka). Je také možné se projít po cestě přímo podél potoka od Džbánu až do Tróje, přes usedlosti Vizerka a Jenerálka. Trasa míjí několik zajímavých chráněných území: přírodní rezervaci Divoká Šárka, přírodní památku Vizerka a Jenerálka, Zlatnice, Nad Mlýnem, Dolní Šárka a Baba. Celá oblast je součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Horní „Litovická“ část potoka míjí významnou kulturní a přírodní památku – Oboru Hvězda. Územím Dolní Šárky prochází cyklotrasa Ve – De (Veleslavín – Dejvice), která prochází Libocí, přes Nebušice až na Jenerálku.
Údržba a správa toku
Součástí údržby je čištění koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek. Součástí péče je také řez vrb podél potoka, který je prováděn „na hlavu“. Tento styl řezu respektuje historický vývoj potoka a jeho okolí.
Fotogalerie viz níže obsahuje následující obrázky
Fotogalerie 1 - Současný stav
Fotogalerie 2 - Historické momenty
Fotogalerie 3 - letecké snímky revitalizací na Litovicko-Šáreckém potoce